Oblast údolí Strenického potoka byla osídlena již od pravěku, což dokládají archeologické nálezy koster a bronzových předmětů. Dnešní obec STRENICE je doložená v písemných památkách již od 12. století, kdy byly Strenice osadou farní, a až do roku 1852 byly Strenice městysem. Obec Strenice zřejmě vznikla jako zástavba podél významné komunikace, která vedla v údolí Strenického potoka v podhradí tvrze Velké Horky. Koncem středověku lemovalo údolí 12 rytířských tvrzí.
Strenice jsou obcí velmi starou, náležely mezi „městečka království českého“. Název Strenice je vysvětlován různě: jedni tvrdí, že Strenice mají svůj původ od travnatých strání (Stránice), které obec obklopují; jinde se uvádí, že název je odvozen od osobního jména Straněj. Strenice ve starých záznamech bývají uváděny též jako Strejnice, Strýnice nebo také Straynice.
Strenice mají ve znaku lípu (s hnědým kmenem a zelenou korunou, stojící na černém, někdy zeleném, trojvrší) a na ní sedí šedý slavík – „od množství lip vůkol rostoucích a slavíků v údolí našem na jaře se zdržujících“ , jak praví kronika obce.
Kostel sv. Bartoloměje se poprvé připomíná r. 1362. U vchodu po pravé straně ve zdi jsou zachovány čtyři unikátní náhrobky pánů rodu Klusáků z pol. 16. století. Oltáře sv. Barbory a sv. Kateřiny dala zhotovit r. 1696 hraběnka Sylvia Šliková, rozená Kinská. Roku 1888 byly na kostelní věž instalovány věžní hodiny. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s kamennými náhrobky až z 16.století, zakončen je osmibokou barokní kostnicí s mansardovou střechou s lucernou a cibulí. Ke kostelu náležela budova fary č.p.4 z r.1739.
V obci a okolí je dochováno několik barokních pískovcových soch. Socha Panny Marie Bolestné pocházející z r.1727, zřejmě od J.Jelínka z Kosmonos, je umístěna na skále na vysokém podstavci na svahu pod tvrzí Velké Horky. Socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z pol. 18.století je umístěna u mostku naproti tzv. obecního domu ve Strenicích a socha sv. Vendelína z 18.století je umístěna na křižovatce na Velkých Horkách.
Tvrz Velké Horky vladyků Horeckých vznikla ve druhé polovině 14.století. Mezi lety 1744 – 1861 tvrz chátrala, poté byla roku 1865 opravena. V současné době probíhá kompletní rekonstrukce tvrze a věže. Nejstarší část tvrze je obsažena v dnešní hlavní budově na východní části ostrohu, kde stojí obytné dvoukřídlé stavení. Budova v době barokní mívala vížku s hodinami. K dvoupatrovému objektu hlavní budovy byla přistavěna věž, v jejím přízemí se nachází klenutá místnost, možná kdysi kaple, na svorníku je vytesáno Vladislavské W s královskou korunou. Poplužní dvůr a sklepy jsou datovány do r. 1714. Mezi tvrzí a dvorem jsou zachovány zbytky příkopu, který kdysi obě části odděloval.
Jihovýchodně od obce při Strenickém potoku se nachází místní část Podčejky. Sem náleží lovecký zámeček Podčejk , mlýn a soukromá chovná obora daňků. Na strmém ostrohu v oboře kdysi stával hrad Čejky a kostelík sv. Kateřiny z pol. 14.století. Naposledy připomínán r.1668 již jako zřícenina, zanikl zřejmě požárem. Na začátku 20.století byly ještě části zdiva až do výše 4 m zachovány. Pod kostelem byly archeologické nálezy hrobů z doby Přemyslovců. Naproti přes údolí v kopci nad loveckým zámečkem Podčejk stával hrad Malkov, připomínaný r. 1354. Naposledy je zmiňován v r.1599, pak zřejmě zanikl. V dnešní době je lokalita Malkov (někdy také Moukov) bez povrchových nálezů.
Škola ve Strenicích má dlouholetou tradici. Protože zde byl farní kostel, byla u něho zřízena farní škola. Již od r.1640 je zmiňována řada učitelů ve farní matrice . Stará škola stávala poblíž kostela, na místě dnešního č.p.2 , až do r.1784, kdy se stavení sesulo. Poté byla škola přemístěna do č.p.20, zde se vyučovalo až do r.1858. Poté byla škola přemístěna do vedlejší budovy, dnes č.p.53 . Mnoho učitelů prošlo zdejší školou, aby přispěli rozvoji školy i samotné obce. Jako první doložený strenický kantor byl Václav Třešňák, který r.1766 obdržel dekret na místo kantorské ve Strenicích od hraběte F.J.Pachty. Mezi dalšími to byli Václav Vlach, Ignác Šáfr a Jan Trautes. Jan Trautes, řídící učitel, zavedl ve Strenicích lidovou knihovnu, pořádal divadelní představení a pozvedl kulturní život v obci. Za jeho zásluhy mu byla r. 1931 na budově školy odhalena bronzová pamětní deska, zhotovená přítelem sochařem Fr. Bílkem z Prahy, který je i autorem pomníku B.Smetany v Jabkenicích.. V budově školy v č.p. 53 se vyučovalo až do r. 1977.
Nacházel se na dnešní farní zahradě a byl okolo roku 1870 zničen požárem.